!!!

V hotelu Imperial snídají pomačkané košile. Prsa přetínají sklady služebních cest. Ulíznuté, krátké vlasy a kruhy pod očima. V uších jim ještě zní odrhovačka z baru ve Stodolní. Na jazyku mají pachuť včerejška a ranní ústní vody.

Jan Bucki

Odér balzámu po holení se mísí s vůní vajec a slaniny.

V éteru cinkají příbory a kvílí ABBA.

„Dáte si ještě kávu?" „Ano, prosím..."

Hotelový pokoj je malý a lednice s minibarem hrozivě vrčí na letáček s placeným programem.

Paní s bičíkem laškovně mrká.

Nabídka pro osamělé - panák vodky a porno kanál.

Obojí zaplatíte při odjezdu. Slečna recepční nenuceně vystaví chorobopis vaší včerejší slabé chvilky.

610 korun,  které by vám tlustá paní z účtárny neproplatila. Účet ženatého solitéra bez milenky vám zmizí v kapse saka. Je to vtipný moment, ale nikdo z nás se neusmívá...

Vracím se na pokoj a kontroluji šuplíky.

V zásuvce nočního stolku leží bible a Zlaté stránky.

V obojím lze hledat to, co všichni občas potřebujeme.

Útěchu a instalatéra...

Odcházím z pokoje v tašce mám své pomačkané košile se špinavým límečkem a malé lahvičky se šampónem. Hodí se na cesty...

Na chodbě potkávám pokojskou. Má vozík s ručníky a mejdlíčky.

S výrazem Klimtovy Judity, co svírá umrlčí hlavu v Domě umění, si prohlíží jakýsi seznam.

Tu hlavu má určitě někde schovanou. Dal bych na to krk...

Vycházím z hotelu a vzpomínám na včerejšek.

Venku svítí slunce a na Masarykově náměstí potkávám Jarka Nohavicu.

Jde svižně a dělá dlouhé kroky... Vlasy mu vlají, usmívá se. Zdravíme se a podáváme si ruce...

Teď už se usmívám taky.

Pokud to půjde, zkusím to vydržet co nejdéle.